S přelomem prázdnin nastal termín pro tradiční výlet na slovenský Tokaj zaměřený na začátečníky a případně i pro spokojené pokročilé piloty. Snažím se jej naplánovat vždy jednoduchý a tak, aby mohl letět každý po absolvování pilotního výcviku a po troše praxe.
Počasí je poslední měsíce proměnlivé, proto jsem kromě letu jižním Polskem naplánoval i „trasu B“ maďarskými rovinami. S ohledem na předpověď demokratickým hlasováním osádek s výslednou nulou na straně pro Polsko a všemi hlasy pro Maďarsko jsme v Přerově zvolili bezpečnou variantu se zaručeným slunečným počasím. Zavolal jsem tedy do Lučence ohledně benzínu a po důkladném brífinku zaměřeném na nováčky v letce jsme sedli do strojů. Skok na Slovensko, doplnění tekutin do strojů a posádek a můžeme bukovat ubytování v Egeru. Prostory kolem letiště nebyly aktivní, po krátkém letu přes hranice nám tedy nic nebránilo v hladkém přistání. První taxík pro nás byl přistaven dříve, než jsme se stačili sbalit a za chvíli už byly i ostatní posádky v osvědčeném hotelu Ködmön v Údolí krásných panen.
Procházka po městě je dobrým protažením po sezení v kabině, takže nám celkem vyhovovala asi půlhodinka chůze do centra. Někteří se ještě vypravili prohlédnout si místní hrad a ostatní se ujali nelehkého úkolu výběru restaurace k večeři. Ten proběhl zodpovědně a kvalita pokrmů i nápojů nám byla odměnou za svědomitý přístup 😊.
Ráno rychle na letiště a přelet už v sehrané skupině do Spišské Nové Vsi. Malé doplnění paliva a panoramatický let přes Spišský hrad do Svidníku lovit tanky na zemi. Malá a Velká Domaša na zpáteční cestě nám byla hezkou podívanou. Palivo jsme doplnili v Bidovcích u Oty (vřelé díky). Ve Stredě nad Bodrogom nás přivítala Valerie a velmi nám pomohla odvozem do penzionu. Přiletěla i slovenské skvadra v počtu třech párů a dále i Blanka s Lubošem ze Světlé, kterým skončily rodinné povinnosti. Výborná večeře a ještě lepší ochutnávka i několik písniček na kytaru završily skvělý pátek.
Sobota začala bezmračnou oblohou, takže plán letět do termálů v Debrecénu neměl chybu. Letiště v Hajdúszoboszló nás přivítalo již z daleka viditelnou akcí s koňmi. Snažili jsme se je při přistání svými stroji nevyplašit. Po zaparkování do vyrovnané řady jsme mohli pěšky zdolat krátkou vzdálenost do lázní, kde jsme zodpovědně otestovali místní bazény.
Odpolední start na zpáteční cestu byl doprovázen slušným teplem, ale po stratu je již v kabině vírníku snesitelně, takže hodinový let utekl rychle. Opět skvělá večeře a pořádné vyspání nás kvalifikovaly do náročného přeletu zpět do České republiky. Počasí nevypadalo příznivě, také se před startem spustil mírný deštík. Nicméně po přeletu nízkého sedýlka ke Košicím se vyčasilo a dále už obloha byla jen lepší a lepší. Dotankování bylo klasicky v Lučenci kvůli severním bouřkám a přeskok přes hranice byl už krátkou závěrečnou epizodou vydařeného výletu. Celková délka cca třináct letových hodin je tak akorát pro tento typ akce. Příští rok se těším zase na další nováčky.
