Vloni jsem si řekl, že jistější počasí je o týden dříve, než zpravidla létáme. Takže jsem píchnul
prstem do kalendáře a stanovil ten správný termín.
Jenže já si myslím a skutečnost mění. Takže jsme se kvůli nízké oblačnosti potkali v Přerově
v lehce omezeném počtu a přespolní se slétli až v Luhačovicích právě kvůli počasí. Doplnili
jsme je hned vzápětí letkou pěti vírníků a dohodli se, že první den se kvůli nepříznivé
předpovědi jen posuneme blíže italskému cíli a přistaneme v Budapešti. Zvolil jsem letiště
(samozřejmě s benzínem) na blízkém předměstí s názvem Tököl. Za necelé dvě a půl hodinky
jsme už tankovali a sedali do taxíků. Budapešť je krásná, takže po odložení bagáže na
pokojích jsme vyrazili na nedaleký vršek s historickým hradem, kostelem a především
nádherným výhledem na Dunaj. Někteří z nás měli delší výdrž a ti, kteří zapadli nejdříve na
občerstvení, poslali zkušeně špendlík do mapy. Maďarská kuchyně je výborná, což jsme,
s předstihem napsáno, měli možnost poznat ještě několik večerů.
Další den už byl jen skok do tradiční zastávky v Murské Sobotě. Proti nám šla poměrně
mohutná oblačnost s deštěm, takže jsme s díky využili pohostinství skvělého penzionu na
letišti. Navíc jsou v blízkosti termální lázně, které nám posloužily jako útočiště pro dopolední
hodiny. Večer s kytarou a místním pivem či vínem neměl chybu, byť pršelo tak intenzivně, že
jsme se báli o osud plachty nad námi. Ráno se ještě trochu válela mlha, nicméně jsme věděli,
že se brzy rozplyne. Tedy poletíme, ale kam? Záplavy v Itálii a nepříznivá předpověď na další
dny nás přesvědčily, že nemá smysl pokoušet se o let na západ. Zvolili jsme tedy východní
variantu a rozhodli se prozkoumat krásy jižního Maďarska. Jako další byl na řadě Szeged.
Takže na guláš, přátelé! Letový plánek podán hraniční bod Dimlo dosažen za deset minut a
pokračujeme dále. Cestou míjíme několik deštíčků, několikrát vykoukne sluníčko a začíná
chodit termika. Přistání na cílovém letišti opět provází přeháňka, nicméně za chvíli je po ní a
my tankujeme. Taxi do města je dílem chvilky, deset minut jízdy a jsme v hotelu s poetickým
názvem „Piano“. Také se tam vyskytlo, v druhém poschodí se skvělo, postaveno „na kant“
a vyplněno pěkně knihami. Několik sedátek okolo a stůl stylově dotvářelo atmosféru. Půl
hodinky na osprchování a hajdy do města na průzkum. Prohlédli jsme několik místních
pamětihodností, ale hlad je hlad, takže honem vybrat kvalitní restauraci. To se na druhý
pokus povedlo docela dobře. Přiměli jsme číšníky, aby nám poskládali stůl pro čtrnáct osob
na zahrádce a vybrali z jídelního lístku. Maďarská kuchyně dostála své kvalitě a večeři jsme
ohodnotili jako kvalitativně to nejlepší, co nám zatím kdo po cestě připravil. Někteří se ještě
po jídle vydali na menší průzkum – město za to opravdu stálo. Cesta do hotelu zpět už byla
rychlá a následující den ráno nás přivítalo sluníčko. Hup na letiště, předletová prohlídka
a brífink. Jednomu vírníku se při startu nepovedlo předrotovat, takže ti, co bylo ve vzduchu,
přistáli a závadu jsme se společnými silami pokusili opravit. Za pomoci místních se to později
naštěstí povedlo.
Druhý start a let na západ směr Pécs proběhl za hezkého počasí. Místní letiště patří mezi
středně velké, má dokonce příletovou a odletovou halu. Bez problémů nám doplnili palivo
a zavolali taxi. Ubytování krásné, do centra pár kroků, co si víc přát? Ve městě bylo hodně
cukráren a kaváren, míst s jídlem o něco méně. Navíc byl pátek, takže jsme očekávali nápor
místních a turistů. Po menším průzkumu se nám povedlo zajistit stůl pro všechny v klidné
zahrádce a po nasycení jsme si dali další hudební večer. Zanotovali si i místní u vedlejších
stolů, zvláště na songy maďarské kapely Omega. Po několika panácích a super večeru
v restauraci to bylo jen pár kroků do hotelu.
Předpověď počasí na další odpoledne nebyla úplně příznivá, a tak jsme si ráno trochu
přivstali. Let do Fertöszentmiklós proběhl bez problémů, dotankování a pak už jen skok do
republiky. Díky všem za velmi příjemnou a energickou atmosféru, porozumění kvůli změně
destinace a příště zase ahoj ve vzduchu!
