v říjnu má svátek Theodor. Ale rok 2021 pro mě bude spojen s jiným jménem. Právě na Theodora k nám přijel kamarád z Mexika Bernardo. Seznámili jsme se při mé návštěvě u nich v Mexiku , v jeho poměrně velké letecké firmě, která je také zástupcem Autogyro. Měl jsem u nich půjčený virnik (viz má reportáž https://www.facebook.com/groups/ultralightcr/permalink/631800337351746/).
Na oplátku jsem jej pozval podívat se do Československa. No a při výběru kdy přijet, padla volba na začátek barevného podzimu. Na pár dní tedy vyrážíme na okružní let. Vyzvedáváme jej po příletu do Prahy a míříme nejprve na Šumavu. Rabí – hezká základna a Perníkový mlýn přímo u letiště nabízí nejen ubytování a různé sportovní vyžití ale třeba vlastnoručně vyloveného pstruha a večerní vínečko s výhledem na stejnojmenný hrad. Odtud přeletíme napříč Českem až do Jeseníků. Šumava i Česká Kanada je opravdu nádherně zbarvená a po dvou zastávkách přistáváme před setměním u kamaráda na jeho ploše u skiareálu v Kopřivné.
Těšíme se nejen na oblet Jeseníků, ale také na jeho bike park. Je o nás dokonale postaráno a nejen sjezdy na kole, ale i start ve stylu bush flying je zážitek. Teď už taktovku přebírá Maťo a Slovensko je v jeho režii. Tatry mě nikdy neomrzí. Welcome drink na letišti Mlýnica a prohlídka Martinovi firmy štvorkolky.sk (viděli jsme premiéru jeho reportáže z letního putování) zakončujeme saunovým rituálem v Aquacity Poprad. Další ráno pokračujeme dále na východ. Dunajec a Dukla. Cestou nás doprovází kamarádi Jožko (s ním pijeme štrkové kafe ve Svidníku) a Vojto (termály v Partizánském a večerní steak ve stále skvělém Azulu). Na další den se podaří domluvit prohlídku jednoho z největších výrobců RC modelů aut trenčínskou firmu Hudy a vyzkoušíme výborné wafle v kavárně …. V pěší zóně v Trenčíně. Abychom navštívili 10 hradů a zámků a ještě udělali skupinové foto s Black Hawkem (Sikorsky UH 60) a jeho posádkou.
A už sedíme ve vířivce na letišti v Přerově. Znovu s znovu vidím z nadhledu, v jak krásném místě žijeme a co vše můžeme zažívat a s kým se potkávat. Mám rád aktivní lidi, kteří vždy hledí optimisticky vpřed a dělají pro společnou budoucnost to nejlepší, co mohou a dovedou. Všichni jsme si cestu i každou chvíli užili a pokud jenom část z našich společných plánů vyjde, máme se všichni na co těšit i v budoucnu.
Tady se s Bernardem ještě střídáme v řízení Cavalonu, abychom později přesedli každý do svého vírníku. 
Rabí a Perníkový mlýn. Častý cíl našich letních i podzimních cest. 
Nad Slovenskem kousek od Dukly. Podzim barví přírodu do zlatova. 
Nad hradem Bojnice. 
Nádherné barvičky českého Švýcarska. 
Karlštejn. 
V první části cesty na letišti v Hosíně. Tu je s námi ještě Jana. 
Česky Krumlov. 
Podzimní zátiší. 
Lovci a jejich kořist. Bude pozřena. Voda v Otavě má ráno 6 stupňů. Tak to si plav sám, já jdu raději běhat. No comment. Zrcadlo. 
Evža nám ukáže nejen originál, ale i poloviční model tohoto výstavního Boeingu PT 17 Stearman. 
Přistávačka na Kopřivné. 
Vzlet je ve stylu bush flying. 
Máme půjčené kola a užíváme si bike parku. Nádherné ráno v Jeseníkách. 
Podzimní barvy. 
Svatý Hostýn tak dále na východ už je to pod taktovkou Matúša. 
Vysoké Tatry vždy nádherné. 
A pohled do Polska. Hračkárna pro kluky. Tady bych si určitě něco vybral. Bernardo v Calidusu 912 Turbo nám v pohodě stíhá i při stoupání nad 10 tisíc stop. Východní Slovensko. Belianske Tatry. Dunajec se cudně halí do ranní mlhy. 
Jožko nás doprovází po východě Slovenska z letiště Svidnik LZSK. Letí v otevřeném MTO Sport, tak je navlečený, jako pumpa na zimu. 
Vojto s námi zase letí až do Partizánského. Aerocafe je klasika a večeře v Azul je jen třešničkou na dortu. Velmi zajímavá prohlídka firmy Hudy. Matův kamoš nám nejprve ukázal své Design nábytkové studio Dizax a potom nám připravil neočekávaně skvělé wafle menu ve své nově otevřené kavárně KAVart v trenčínské pěší zóně. Bráchové. 
Kamarádi piloti. 
Naše trasa křižování Československa. Tak zase brzy příště.
