Heliskiing, tedy lyžování, při kterém je jako dopravní prostředek využíván vrtulník, zná alespoň z doslechu většina z nás. Ovšem vyrazit na lyže vírníkem? A proč ne?! Nejlépe, když se i samotný vírník obuje do lyží.
Své první starty s vírníkem na sněhu jsem zkoušel už někdy před 9. lety, na posledních zbytcích bílé pokrývky ve Štípě u Zlína. Pak přišlo pár suchých zim a touha po gyroskiingu zůstala nenaplněná. S kamarádem, aktivním freeriderem jsme alespoň u skleničky přemýšleli nad přistáním na zasněžený hřeben fatranské Križné. Tehdy ale stávající varianta lyžového podvozku vírníku neumožňovala start z asfaltové dráhy letiště. No a kde v dnešní době najdete v zimě na letišti souvislou sněhovou pokrývku? Pokusil jsem se tehdy alespoň vyřešit brždění, ovládané z kabiny. Na rozdíl od běžných letadel s lyžovým podvozkem totiž vírník potřebuje při předrotaci zůstat zabržděný, zejména v horském terénu. Pár nocí jsem se přehazoval ze strany na stranu při představě, jak startuji kdesi ve slovenských horách a na krátké dráze nemám jak vírník jak zabrzdit. A sráz je s každou otáčkou vrtule blíž a blíž..
Více se dočtete na:
